(Vy)léčení traumat aneb defragmentace Duše

Projít transformací znamená vyléčit se. Vyléčit se znamená spojit se a prolnout se Životem. Znamená to rozdělat oheň z Božské jiskry v Srdci a nechat ho spálit všechna traumata a bolesti, neboť to jsou nízké energie, které s Životem nerezonují. Vnímám teď (kolektivní) mysl najíždějící na program "vždyť bolest je součást života". Není, drazí. Bolest, trauma je blok, je to černá díra, která život odsává.

To, že tady na Zemi je trauma součástí existence, nikterak neladí s univerzálním stavem vědomí. Je to záměr a program, jak odsávat životní energii do forem a systémů, které jejím zdrojem, na rozdíl od člověka, nedisponují. Programy, které naplňují naše podvědomí, směřují k vytváření traumat, na individuální i kolektivní úrovni. Můžeme vystopovat velké programové komplexy k vytváření traumat: rozděl a panuj, oběť-tyran, zneužití obecně, sexuální zneužívání, zneužívání dětí a ponižování žen, distorze mužské i ženské energie, ne-sebedůvěra, sebe-znehodnocování. Jistě najdeme další, toto jen pro příklad.

V nevědomosti, v níž většina lidstva existuje, tento software přenášíme z generace na generaci, přebíráme jako společenské či náboženské normy, natahujeme přes černé díry, které jsme již v našich energetických tělech vytvořili, a někdy se mu (částečně vědomě, v bardu mezi dvěma fyzickými projevy) i upisujeme.

Co tedy je trauma? Ve zcela jedno-duchém pojetí je to zablokovaná energie. Je to vortex, černá díra, která odsává energii, čímž je vytvářena velká nerovnováha - nejenže blokuje tok energie, ale navíc její množství i snižuje, vytváří se tak doslova začarovaný kruh, spíše destruktivní spirála směřující do anti-středu, do bodu zániku. Teď nemluvím jen o zániku jako fyzické smrti, ale o zániku Duše či jejím totálním odpojení od Zdroje. Tato traumata a zranění samozřejmě přenášíme i z jednoho fyzického bytí do druhého. Mnohé proto neseme už jako čerstvě narozená miminka, jde o to, že jako miminka a malé děti v sobě ještě můžeme nést mnoho Světla s velkým potenciálem předešlá zranění prostě rozpustit.

Jak trauma vznikne? Není těžké si to představit. Všichni jsme nějakou mírou traumatizace prošli. Prožitím, spíše projítím nějakou bolestivou událostí vytvoříme vibračně nízkou energii. Ta pak zůstane připojená v našem energetickém systému. Naše vědomí ji často zapouzdří tak, že si na ni nepamatujeme. Nicméně v podvědomí stále zůstává a ovlivňuje celý náš projev existence. Pokud je trauma hluboké (např. zneužití u dětí, znásilnění u žen, ale i náhlá a traumatická smrt), naše Duše v zájmu naší další existence pro nás udělá to, že toto zapouzdřené trauma dokonce odpojí od Zdroje, zaškrtí ho. Energetický systém traumatizované bytosti je pak plný černých děr, které často nejsou pouhými body, ale něčím jako buňkami se synaptickými chapadly rozprostřenými v různých energetických vrstvách (emoční, mentální, spirituální), nebo dokonce mrtvých, plně zaškrcených shluků energií (částí Duše odpojených od Zdroje). Čím více takových ne-mocných forem, tím větší inklinace k nízkovibračním programům násilí, rozdělení, závislostí, vampirizace a parazitismu. A k fyzické nemoci. Tím menší prostor pro Život, tím prázdnější Duše. Takové černé díry pak slouží ke sklizni energie. Jsou to tlačítka do podvědomí, jejichž zmáčknutí spustí emocionální reakci. Emoce takto uvolněné, na velmi nízké vibrační úrovni, jsou kořistí ne-živých forem. To je hlavní účel traumatizace lidstva.

Můžeme se rozhodnout odkrývat jednotlivá traumata. Jakmile nějaké objevíme, začneme ho studovat. Hledáme, jak odoperovat orgán nebo se zbavit bolesti hlavy. Hledáme, jak se vyrovnat s tím, že nás někdo neochránil a přitom měl, jak odpustit tomu, kdo nám to (ne)udělal. Pak dokonce hledáme spojitosti s našimi tzv. minulými životy, najdeme příčiny, hledáme, jak se vyrovnat s následky. Procházíme procesem léčení. A protože jsme se chtěli léčit, prostě se léčíme a léčíme. Máme postaráno o zábavu. Pravda je, že po tisíciletích existence na Zemi máme co léčit. Podaří se nám rozkrýt nějaké to traumátko. Nebo i větší trauma. Prožít bolest s tím spojenou. Uvolnit blok (jeden nebo i dva). Nicméně pokud jsme v nevědomosti, v léčení prostě míjíme život. Nechápeme, že nemůžeme léčit emoční bloky bez ohledu na spirituální tělo, že nemůžeme léčit fyzické tělo bez ohledu na emoční stav. Všechno je spojené, a to tak, že naše energetická těla se překrývají, nikoliv že jedno je kolem druhého. Naše nejjemnější energetická část zaplňuje celý prostor Duše a v sobě obsahuje hustější a hustější frekvence (těla) až k tělu fyzickému (to jen schematicky pro představu). Navíc mnohé formy tzv. léčení jsou magií, manipulací a zneužíváním, jak na fyzické úrovni (tzv. fyzické léčení často vytvoří trauma v nefyzických oblastech jako je tomu u mnoha lékařských a medicínských zákroků), tak na energetické (léčitel odjímající trauma často vytvoří jinde jiné, popřípadě ve svém vlastním energetickém systému).

Milovaní, tak na takovéto hrátky už není čas! Podstatou léčení traumat je transformace těchto nízkovibračních forem na energii Života. Jediná cesta je cesta do Srdce. Uvnitřnění a uvědomování. Všechno ostatní je distrakce, odvedení pozornosti (a energie). Na planetu teď doslova tečou proudy Lásky a Soucitu. Není ale možné na ně dosáhnout jinak než Srdcem. Otvírající se a Láskou dotčené Srdce je skutečným léčitelem. Ono rozhodne, které z traumat teď bude léčit. A zda nám to dá vědět anebo nás prostě nechá tím projít bez uvědomění. Srdce je spojením s Vyšším Já a přináší energii Zdroje. Pracuje z náhledu, který (možná zatím) nejsme s to dohlédnout. Efektivita takového léčení je hlavou neuchopitelná. Takový proces je rovněž nenapadnutelný a přináší léčení nejen dané bytosti, ale i jejímu okolí. Vnáší vysokovibrační energii do kolektivního vědomí a vede tak k léčení planetárnímu.

Pokud toto čtete přibližně v čase, v němž texty vkládám do blogu, nacházíme se na stejné časové ose. Jsme průkopníci vzestupu vědomí na Zemi. Jsme ti, kteří dokončují, mnozí již dokončili, léčebné procesy našich Duší a do kolektivního vědomí tak stahují vysokovibrační informace, kódy, vhledy. Připravujeme ostatní, dosud spící, na přechod na tuto časovou osu (neboť oni se zatím nacházejí na jiné, 3d ose).

Je proto naší posvátnou povinností (vy)léčit sebe. Prolnout se se Životem, vstoupit do Kristovského vědomí. Léčení Kristovským vědomím je léčení Bytím. Je to vědomá přítomnost, která určuje rychlost a směrování energie. Kristovské srdce ale dokáže ještě mnohem víc, dokáže uvolňovanou energii vtáhnout dovnitř, doslova alchymicky ji transmutovat a poslat ven ve vibraci Lásky. Mnozí jste to jistě už (i fyzicky) pocítili.

Je třeba každého otevřeného Srdce, které takto pracuje. Jinak uvolňovaná energie bude tvořit zase jen nízkovibrační shluky a egregory, které se prostě nemohou spojit s energií Lásky. Proto pečujme o svá Srdce a přítomným Bytím to učme i ostatní. Tak totiž stahujeme Světlo na Zem.

I.