Svobodné Slunce

Pohled na aktuální energie

Včera odpoledne jsem uviděla, jak se sluníčko proměnilo, a to nejen tak, že je spíše bílé, i když doslova se do něj dívat nelze. Samozřejmě sungazing je věcí tréninku, já ale nejsem nikterak vedena toto provádět, spíše pocítit paprsky přímo ve fyzickém těle. A včera jsem je pocítila až do kostí. Srdce se nějakým způsobem ladilo, prohřátí až dovnitř, přitom zlatavý a horký, nikoliv jen teplý dotyk na pokožce, bez ambice spalovat. Cítila jsem, jak se mění můj program, že je slunce nebezpečné, jakoby sám tento program byl spálen přímo Sluncem, což je jistě paradoxní. A přišlo mi, že Slunce je teď plnohodnotnou světelnou bránou, že vysokofrekvenční energie přes něj proudí zcela naplno. Dosud jakoby i Slunce bylo pod nějakým závojem (pavučinou) a nebylo plně funkční, tento obraz mě nepřekvapuje. Vím, že minulý týden byla zvýšená sluneční aktivita, sluneční erupce, nesleduju to ale detailně. Nyní vnímám, že Slunce plně propouští Světlo a je dimenzionálně posunuté. Vzestup se týká celé naší galaxie, teď posun vnímám u Slunce. Je podzim a přitom jaro, různé časové osy se spojují do jedné vzestupové, to s sebou nese dokončování různých  cyklů, včetně přírody. Kvetou některé ovocné stromy, stále ještě dozrávají např. borůvky a přitom padá listí. Kdy už přestaneme strkat srdce do jímek a racionalizovat to tím, že suché léto vedlo přírodu k domnění, že je vegetační klid a proto teď nasazuje na květy! Jakoby nás nic nezvedlo z kancelářských a pokladních židlí, ani to, že je půlka října a dostáváme hřejivé a vyživující počasí, alespoň tady ve střední Evropě.

Přírodní království rostlin i zvířat jsou se Sluncem propojená zřejmě hlouběji než většina lidských bytostí. Možná zapomínáme, že vzestupové energie působí na všechny a na všechno, od univerzálních subatomárních prostor různých dimenzí po horské masivy na Zemi. Zvířata nevyjímaje (vidím našeho psa, jak si chodí pobyt na Slunci dávkovat). Láska prostupuje celým naším známým prostorem a vytváří něco neznámého a magicky přitažlivého. Zlatý věk je tady. Dlouho jsme v našem geofyzickém prostoru drželi vnitřní mír (s jistou dávkou energie oběti), začínáme vidět, jaký je (může být) Život bez turbulencí.

Takové množství Světla začíná vytahovat velkou temnotu, jakoby ty ruce, co sahají do 3d bahna, byly sluneční Světelné paprsky. V souladu s pocity z minulého týdne, kdy se začala objevovat energie dětí (zveřejňováno i jinými zdroji, vše z jednoho Zdroje) a generačních rozdílů v probouzení se z této kolektivně sněné noční můry, se mi stále vrací slova Itálie a USA. V Itálii se to konkretizuje na Vatikán, v USA na finace. U spojení Vatikánu a dětí vnímám tu obrovskou temnotu - únosy, sexuální zneužívání a rituální obětování dětí, všechno dohromady. Věřím, že jsme připravení odpouštět. Že naše nabitá a prohřátá Srdce dokáží proměňovat prvotní údiv, zděšení, znechucení a odpor v Soucit a Lásku.

I.